Thonetova vila

Reprezentativní Thonetova vila v Koryčanech se naprosto vymyká běžným i podnikatelským rodinným vilám, postaveným na sklonku 19. století. Místní jí od nepaměti říkali „zámeček“ a pokračovali v tom i v době, kdy se do jejích zdí neúprosně zahlodal zub času.

Rodinnou vilu si nechal postavit v roce 1896 podle projektu věhlasného vídeňského ateliéru Fellner & Helmer továrník Alfred Thonet, jeden z vnuků Michaela Thoneta, váženého zakladatele firmy Gebrüder Thonet. Koryčany měly pro rozvětvenou rodinu Thonetů vždy zvláštní význam. Zde byla postavena jejich první fabrika mimo Vídeň a zde byla také poprvé vyrobena ikonická židle č. 14 tzv. "thonetka", která jejich jméno proslavila po celém světě.

Investor vily

Alfred Thonet (1867-1935) byl synem Františka Josefa Thoneta (čtvrtého syna Michaela Thoneta) a Marie Dieblichové. V roce1893 se oženil s Idou, rozenou Wannerovou (nar. 15.7.1872 v Hoboken v USA). Tento svazek vypadá exoticky pouze na první pohled, rodina Wannerova totiž patřila k předním spolupracovníkům Thonetů na americkém kontinentu. Z manželství se narodily čtyři děti, z nich syn Alfréd (1896) a dvojčata František a Marie (1900) v Koryčanech. Alfred Thonet si v polovině 90. let 19. století nechal zpracovat návrh rodinného domu od vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. V roce 1907 po ničivém požáru nechal postavit novou tovární budovu s železobetonovým skeletem při ul. Masarykova podle projektu firmy Ed. Ast & Co. A. Thonet byl také posledním koryčanským starostou za doby Rakouska-Uherska, poprvé byl zvolen v roce 1899 a pak znovu v roce 1906 (ve funkci setrval až do listopadu roku 1918). Předtím byl už od roku 1896 virilním členem obecního výboru jako zástupce firmy. A. Thonet se později přestěhoval do Vídně, kde v roce 1935 zemřel a byl také pochován. Jeho žena Ida ho přežila a zemřela ve Vídni až několik let po skončení II. světové války. 

Architektura vily

Třípodlažní vila mírně nepravidelného čtvercového půdorysu byla částečně zapuštěna do svažitého terénu okolního parku. Zahradní průčelí směřovalo do parku protkaného cestičkami, které vedly k tenisovému kurtu a k rybníčku, a hlavní průčelí bylo otočené směrem k nynější Masarykově ulici. V původní podobě se při boční severovýchodní fasádě nacházela patrová lodžie s balkónem, přístupná samostatným venkovním schodištěm. Lodžie byla necitlivě zbourána v roce 1954 při stavbě kulturního domu.

V suterénu koryčanské vily se soustředilo provozní zázemí a byla zde i kotelna a spižírna. V přízemí se hlavním vstupem krytým markýzou vynesenou na zdobných kovaných konzolách vcházelo do oválného vestibulu a ústředního atria v podobě schodišťové haly s otevřenou galerií v patře. Podoba monumentálního, ale přesto elegantního dřevěného tříramenného schodiště dokládá podíl architekta Ferdinanda „Ferryho“ Fellnera nejml., který se v 90. letech 19. století školil u belgického architekta a designéra Victora Horty. V. Horta je mimo jiné autorem městského domu „Hôtel Tassel“ v Bruselu postaveného v letech 1893–1894. Provedení schodiště domu Tassel nápadně připomíná koryčanskou vilu.

Halu osvětluje shora zavěšený kovový prosklený podhled. Část skleněných polí byla barevná, v tehdy oblíbené červené, modré a zelené. Užitkové provozy byly situovány na straně továrny a reprezentativní a privátní místnosti na odvrácené straně k parku. Zvýšené přízemí sloužilo jako piano nobile (tzv. vznešené patro, tedy soustava reprezentativních prostor). Vedle haly se nacházel salon a za ním jídelna spojená původně s lodžií. Stropy těchto místností původně zdobila štuková zrcadla. Před jídelnou se nacházela kuchyně a přípravna.

V patře byly privátní místnosti, ložnice a koupelny. Místnosti se označovaly podle barvy a stylu tapet nebo barevných líček jako zelený, modrý, hnědý či maurský pokoj. Do podkroví mansardové střechy s výraznými vikýři byla situována prádelna, sušárna, skladiště mouky a jedna obytná místnost. Všechna podlaží včetně sklepa ve spodní úrovni suterénu spojuje postranní dvouramenné schodiště s vřetenovou zdí. 

Vila po roce 1945

Vila po roce 1945 sloužila přes 50 let pro nejrůznější účely, byl zde zřízen učňovský internát, mateřská škola, ředitelství Spojených UP závodů včetně archivu a účtárny, několik kluboven, prádelna a mandl, ale i obchod. V době, kdy vilu vlastnila firma Koryna, s.r.o., se uvažovalo o rekonstrukci, ale ta skončila jen poněkud nešetrně provedenou výměnou původních oken za plastová. V posledních letech je vila nevyužívaná, neudržovaná a postupně chátrá. Navzdory tomu v březnu roku 2023 Ministerstvo kultury ČR uznalo její nepopiratelné architektonické a urbanistické kvality a prohlásilo stavbu za kulturní památku. V současnosti je Thonetova vila v majetku Města Koryčany, které intenzivně řeší její budoucí využití a plánuje kompletní rekonstrukci.

Budoucnost

Na konci roku 2022 bylo s občany Koryčan projednáno možné využití vily (kulatý stůl), ze kterého vzešlo pět návrhů. Vybraný návrh částečně reflektuje názory občanů, protože nebylo možné vše použít (např. vybudování minipivovaru by neschválil Národní památkový ústav apod.). Z pěti variant byla předběžně na pracovním jednání Zastupitelstva města Koryčany dne 2. 10. 2023 zvolena varianta s prostory pro městský úřad (kanceláře, archiv, pokladna, zasedací místnost) s reprezentativní obřadní síní, knihovnu, informační centrum a další kulturní využití (např. expozice na téma rodina Thonetů a jejich podnikání, život a dílo koryčanského rodáka Jindřicha Halabaly). Samozřejmostí je bezbariérový vstup včetně výtahu spojujícího všechna podlaží. Architektonický návrh zpracoval renomovaný pražský ateliér PXP architekti, a.s. v čele s architektem Josefem Pannou.

The Thonet Villa in Koryčany

The stately Thonet Villa in Koryčany stands in stark contrast to the typical family villas—including those owned by business families—built in the late 19th century. Locals have always called it the “little castle,” and they continued to do so even as the ravages of time inexorably took their toll on its walls.
The family villa was built in 1896 according to a design by the renowned Viennese architectural firm Fellner & Helmer for the industrialist Alfred Thonet, one of the grandsons of Michael Thonet, the esteemed founder of the Gebrüder Thonet company. Koryčany has always held special significance for the extended Thonet family. It was here that their first factory outside Vienna was built, and it was also here that the iconic Chair No. 14, known as the “Thonet chair,” was first produced—a design that made their name famous around the world.

The Villa’s Investor

Alfred Thonet (1867–1935) was the son of Franz Josef Thonet (the fourth son of Michael Thonet) and Marie Dieblich. In 1893, he married Ida, née Wanner (born July 15, 1872, in Hoboken, USA). This union seems exotic only at first glance, as the Wanner family was among the Thonets’ leading collaborators on the American continent. The marriage produced four children, including son Alfred (1896) and twins Franz and Marie (1900) in Koryčany. In the mid-1890s, Alfred Thonet commissioned a design for a family home from the Viennese firm Fellner & Helmer. In 1907, following a devastating fire, he had a new factory building constructed with a reinforced concrete frame on Masarykova Street, based on a design by the firm Ed. Ast & Co. A. Thonet was also the last mayor of Koryčany during the Austro-Hungarian era; he was first elected in 1899 and then again in 1906 (he remained in office until November 1918). Prior to that, he had been an active member of the municipal council since 1896, representing the company. A. Thonet later moved to Vienna, where he died in 1935 and was also buried. His wife Ida outlived him and died in Vienna several years after the end of World War II. 

Architecture of the Villa

The three-story villa, with a slightly irregular square floor plan, was partially built into the sloping terrain of the surrounding park. The garden façade faced the park, which was crisscrossed by paths leading to a tennis court and a pond, while the main façade faced what is now Masarykova Street. In its original form, the northeast side facade featured a two-story loggia with a balcony, accessible via a separate outdoor staircase. The loggia was insensitively demolished in 1954 during the construction of the cultural center.

The basement of the Koryčany villa housed the service facilities, including a boiler room and a pantry. On the ground floor, the main entrance—covered by a canopy supported by ornate wrought-iron brackets—led into an oval vestibule and a central atrium in the form of a staircase hall with an open gallery on the upper floor. The design of the monumental yet elegant three-flight wooden staircase attests to the contribution of architect Ferdinand “Ferry” Fellner Jr., who trained in the 1890s under the Belgian architect and designer Victor Horta. Among other works, V. Horta designed the “Hôtel Tassel” townhouse in Brussels, built between 1893 and 1894. The design of the staircase in the Tassel House strikingly resembles that of the Koryčany villa.

The hall is illuminated by a suspended metal-framed glass ceiling. Some of the glass panels were tinted in the colors popular at the time: red, blue, and green. The utility areas were located on the factory side, while the representative and private rooms were situated on the side facing the park. The raised ground floor served as the piano nobile (the “noble floor,” a suite of representative rooms). Adjacent to the hall was a salon, and behind it a dining room originally connected to a loggia. The ceilings of these rooms were originally adorned with stucco mirrors. In front of the dining room were the kitchen and pantry.

The upper floor housed private rooms, bedrooms, and bathrooms. The rooms were designated by the color and style of their wallpaper or painted panels as the green, blue, brown, or Moorish room. The attic of the mansard roof, featuring prominent dormers, housed a laundry room, a drying room, a flour storage area, and one living room. All floors, including the cellar on the lower basement level, are connected by a double-flight staircase with a spindle wall. 

The Villa After 1945

After 1945, the villa served a variety of purposes for over 50 years; it housed an apprentice dormitory, a kindergarten, the headquarters of Spojené UP závody (including its archives and accounting department), several clubhouses, a laundry and a mangle, as well as a store. When the villa was owned by Koryna, s.r.o., renovation was considered, but it ended with a somewhat careless replacement of the original windows with plastic ones. In recent years, the villa has been unused, neglected, and is gradually falling into disrepair. Despite this, in March 2023, the Czech Ministry of Culture recognized its undeniable architectural and urban planning qualities and declared the building a cultural monument. Currently, the Thonet Villa is owned by the City of Koryčany, which is actively exploring its future use and planning a complete renovation.

The Future

At the end of 2022, a roundtable discussion was held with the residents of Koryčany to discuss possible uses for the villa, resulting in five proposals. The selected proposal partially reflects the residents’ views, as it was not possible to incorporate all suggestions (e.g., the National Heritage Institute would not have approved the construction of a microbrewery, etc.). Of the five options, the option providing space for the municipal office (offices, archives, cashier’s desk, meeting room) along with a representative ceremonial hall, a library, an information center, and other cultural uses (e.g., an exhibition on the Thonet family and their business, and the life and work of Koryčany native Jindřich Halabala). Barrier-free access, including an elevator connecting all floors, is a given. The architectural design was prepared by the renowned Prague studio PXP architekti, a.s., led by architect Josef Panna.